Kurz skončil.
Dovolím si zveřejnit jedno anonymní poděkování, cituji: „Ještě jednou velké díky. Naše slečna je plná zážitků a nadšení. Děláte to s velkým srdcem a nadšením. Přeji pěkný večer a super volný týden.“
I já děkuji všem instruktorům, kteří připravili dětem výborný zážitek. Některé děti přivedli k lyžování a dalším minimálně trochu vylepšili techniku.
Snad za rok na shledanou. Pokud přírodní podmínky dovolí, čeká nás ještě jeden kurz sedmáků od 19.3.2023.
Všem přeji příjemné prožití jarních prázdnin.
Pavel Kasal, v Rudné 12.2.2023
Autobus přijel do Rudné v 17:30
Rodiče prosíme, aby si při přebírání dětí vzali správná zavazadla a zkontrolovali lyže a boty (týká se zejména těch, kteří mají věci z půjčoven)
Pátek
Ještě se vracím ke včerejším závodům. Pan Dlouhý zaslal výsledky, na které se můžete podívat. Dosažené časy nejsou tak důležité, podstatné je, že všichni zvládli dvě kola slalomu a závody si užili. Ještě jednou mnohokrát do Frymburku děkujeme.
Výsledky zde DĚVČATA a CHLAPCI.
Probouzíme se do dalšího mrazivého dne. I dnes probíhala rozcvička, zůstalo 8 nadšenců. Jako obvykle v poslední den jsou na snídani párky…
Před odchodem na lyžování musíme vystěhovat tři horní pokoje. U některých děti vzniká panika…nevím zda z odjezdu nebo mírného nátlaku od nás na opuštění jejich sloje, po nahlédnutí se nedivím, asi pokračovala včera večer party i na pokojích.
I přes stěhování odcházíme lyžovat v obvyklý čas. Užíváme si poslední jízdy. V deset se scházíme u Yettiho ke společnému fotografování. Jako obvykle budeme jezdit zhruba do čtvrt na dvanáct. Potom následuje oběd a konečná fáze balení a stěhování.
O čase odjezdu a předpokládaného příjezdu do Rudné vás budeme informovat.
Čtvrtek
Probouzíme se do nádherného dne. Obloha vymetená, azuro jako v Alpách. I dnes proběhla pro dobrovolníky rozcvička. Ještě pořád zůstává deset odvážlivců. Cvičíme s míčem, na závěr proběhla hra na jelena. Všichni útočí na všechny, mrazu navzdory.
Snídaně a nástup na lyže. Na chalupě řádí Duch, úmyslně jej píši s velkým D, protože vyrobil zásadní problém. Vypadá to, že ani mráz ho nespálil a děti mají ve všem pravdu. Co se stalo, všichni stojí připraveni k lyžování a jedna z našich hodných holčiček nemá boty. V lyžárně nejsou. Respektive v lyžárně červené boty jsou, ale slečně nepatří. Je si zcela jistá ty její měly rozbitou přezku. „Tyto nejsou moje“, trvá si na svém . Dáváme ji za pravdu, poškozená přezka neměla na lyžování vliv. První úvaha, zřejmě se někdo obul do jejich bot. Prohlížíme všechny naše děti a hledáme červené boty bez přezky. Při kontrole jsme nevynechali ani děti ze Strakonic, stály na place a měly rozlišováky… Podle hesla na množství nehleďte, ale ani ony, ani naše děti hledané boty nemají. Zůstaly tam jiné červené, krásné nové Atomici. Takže nakonec je slečně obouváme, padly jako ulité i do lyží sedí. Prostě Duchovi se slečny zželelo a pořídil ji nové boty. Zázrak.
Celé dopoledne usilovně lyžujeme a trénujeme na odpolední závody. Jak už bylo řečeno, počasí parádní, sníh skvělý a sjezdovky liduprázdné… Co si více přát. Jirka konstatuje, že tento týden je po ně+kolika mne úplně sněhově vydařených kurzech za odměnu. Díky tomu skousne i to, že některé děti jsou značně hlučnější. Když mají program jsou i schopny dobré spolupráce, ale zadarmo nám to nedají..
Před obědem znovu kontrolujeme všechny boty. Nevěříme na nadpřirozené bytosti, ale ty z rozbitou přezkou nikde… Dokonce kontrolujeme i ubytovanou rodinu se dvěma dětmi, ale ty mají boty u sebe a jsou značně menší. Posledním logickým vysvětlením je rodina, která ráno odjela, pan majitel je bude kontaktovat. Pokud nevyjde ani tato stopa, hlásíme že na Kramolíně vládnou temné síly…. Slečna má nové, kvalitní boty, ale holt nejsou její. Na těch svých starých, poškozených velmi lpí. Snad se povede záhadu do večera objasnit.
K obědu je hovězí vývar s písmenky, kuře a brambory.
Dnes opět kratší polední klid, protože pojedeme na závody do Frymburku. Využíváme nabídku rodiny Dlouhých, která pro nás zajistí závody na klíč. Zajistí i dopravu do Frymburku a zpět. Moc děkujeme. Pro naše lyžaře to bude nejen závodní zážitek, ale získají taky novou dovednost. Protože ve skiareálu Frymburk se pro dopravu lyžařů používá Poma. A pokud budou chtít jezdit musí se naučit ovládat i toto zařízení. Pro začátečníky to bude trochu náročnější, ale určitě si vlekem poradí.
Odjezd na závody ve 12:45. Sportu a závodům zdar. Po dobrodružném přesunu jsme se ocitli na sjezdovce ve Frymburku. Nejprve nácvik na pomu. Po krátké instruktáži zvládli všichni vlek na jedničku. Mezi nimi bylo hodně těch, kteří jeli tímto přibližovadlem poprvé v životě. Velké poděkování a pochvala pro obsluhu, která je evidentně zvyklá na děti. Můžeme lyžování ve Frymburku vřele doporučit. Nejprve jsme absolvovali jedno kolo cvičné jízdy. Poté nás organizátoři překvapili svačinkou. Moučník a čaj přišli naším lyžařům k duhu. A pak jsme se do toho pustili. Dvě kola obřího slalomu naostro. Pády pouze tři, ale všichni se zvedli a jeli statečně dál. Dojeli všichni i začátečníci. Všichni zaslouží velikou pochvalu. Při vyhlášení byli oceněni ti nejlepší, ale za účast obdrželi drobnosti všichni závodníci. Pak jsme si užili diskotéku na sněhu, někteří předváděli nevídané kreace, taková drobná příprava na večer. Po soutěžním odpoledni se vracíme na večeři. Závod si užili i instruktoři. Jury ještě prověřuje cílové fotografie, aby mohla vyhlásit výsledky. Uvidíme snad během večerní porady dospěje k řešení zapeklitého problému.
Dnes jsme vynechali učení, což část kolektivu vřele uvítala. K večeři šunkofleky. Následuje základní předbalení věcí. To bývá pro některé nejsložitější část kurzu. Ne lyžování, ale balení je velké úskalí. Uvidíme jak si s tím vaše děti poradí.
Večerní program začíná vyhlášením lyžaře, který dosáhl největšího pokroku. V bodování pořádku vítězí chlapecký pokoj. A teď to hlavní, diskotéka, hurá do tanečního reje, taky je potřeba na baru utratit poslední peníze.
Po ránu najdete ve fotogalerii dokumentaci dnešního dne. Zítra lyžujeme do oběda. Potom zabalíme a vydáme se k domovu. Dobrá zpráva pro všechny lyžaře, zítra otvírají Střechu. Takže si uděláme zářez i na nejtěžší sjezdovce areálu.
Středa
Probudili jsme se do rána s oparem, který vytváří nízká teplota. Aktuálně -12 st. I přes tyto mrazivé podmínky vyrazilo 14 statečných na dobrovolnou rozcvičku, cvičili jsme ve dvojicích, koordinace po ránu trochu vázla, nakonec se všichni rozmotali. Na závěr tradičně “čumáček”tj. Klik s dotykem obličeje ( u některých jen nosu) do sněhu.
Potom hurá na snídani. Tradičně pomazánka, čaj, pečivo. Většina využívá nabídky cereálií s mlékem či jogurtem. Žaludky jsme naplnili a teď hurá na svahy. Čeká nás náročný den. Zahájíme jej lyžováním, potom se vydáme do města za plaveckými zážitky a ukončíme jej nákupy v místním COOPu.
Včera celý den upravovali černou sjezdovku zvanou Střecha. Označení má černá, ale je to spíše rudá. Pokud ji dnes otevřou, tak na ni nezručnější družstva vyjedou. Ale záleží na pracovnících areálu, zda ji dostatečně upraví a povolí její provoz. Uvidíme, děti se na ni moc těší. Obecně platí, že díky výborným podmínkám se naši lyžaři v dovednostech posouvají mílovými kroky vpřed.
Pokud budete sledovat webkameru u Yettiho a budete mít štěstí tak naše lyžaře uvidíte.
Duhové družstvo (začátečníci) dnes na Lipenské dvojsedačce jezdili jako ďasové. Veverky si chtěly dát slalom, ale závěr vypadal, že jdou spíš na houby…. viz fota. Jinak probíhal ve většině družstev nácvik na zítřejší závod, proběhl i živý slalom. Slabší kusy pod záminkou zimy navštívily občerstvení u Yettiho.
Podmínky pro lyžování byly opět ideální, lidí tak akorát. Když jsme končili před obědem, zaznělo plno hlasů, že by nejradši ještě lyžovali.
K obědu bramboračka a rajská s knedlíkem. Děti doháněly obsluhu k šílenství, neboť rajská občas opustila talíř při nevhodném náklonu. No učíme je carvingový oblouk a ten o náklonu je, ale nemůžeme to přenášet do restaurace. Jinak trénink náklonů na svahu na svahu nám jde skvěle.
V plánu máme ve 13:00 odchod na bazén. Plán je jedna věc, skutečnost druhá. Většina kurzu je připravena k vyražení, ale jedna skupinka si v pohodě ve 13:10 užívá polední klid. Jsou v absolutní pohodě na pokoji, vůbec se nestresují, že na ně venku čeká zbývajících 40 dětí a instruktoři. No co, přece se nezblázníme. Tak vyrazíme později…
Cesta proběhla v klidu. V bazénu největší nadšení vyvolávají potápníci v protiproudu. Vodních radovánek si všichni užívají plnými doušky. Taky nejmenovaný pan učitel byl nadšený, protože vířivku neopustil ani, když zrovna nevířila s obavou, že by mu někdo zasedl místo. No pravda není největší a většina z nás má rád své jisté. Myslím tu vířivku, ta není největší, aby nedošlo k mýlce… Paní učitelka Slepičková s Davidem, který nemohl do bazénu, navštívili motýlí dům. Užili si parádní zážitek, zvýrazněný návštěvou protější cukrárny. Prý to nemělo chybu.
Přichází jeden z vrcholů týdne. Nejedná se o lyžování, ale o návštěvu supermarketu COOP. Který na Lipně, pokud to nevíte, je otevřen non stop. Vypadá to, že po jeho návštěvě budeme muset objednat větší bus, neboť se nám rapidně zvětšuje objem plyšáků ( hlavní artikl dne). Jinak vše při starém… tj. navzdory všem radám zkušených harcovníků opět igelitky s litry povzbuzující nápojů, pytle brambůrků, sklenice nutelky atd. To vše dotáhnuto až na vrchol, doslova holýma rukama ( “ rukavice mám na pokoji”). No nepotěšilo by vás to, když potom na pokoji zasednete a v klidu užíváte radosti z „přežrání“ těmito dobrotami.
K večeři dnes buchtičky se šodó, tentokrát vylepšené šlehačkou. Nevídaná to novinka v místní restauraci. Po večeři je lehce učení, přece si nebudeme kazit tak krásný den,
Na závěr pantomima. Nejvíc nás pobavila Julča s Elen, které si špatně přečetly kartičku nebo popletly či neznaly význam slova STRIPTÉR a ukazovaly SPRINTER ( to asi není moc k uveřejnění). Skokanský můstek si mimové spletli zřejmě s odrazový můstkem v gymnastice, box ukazovali jako krabici ne sport, což nás také zaujalo. Potíže dělala také slova jako švadlena a rádio… že by už pro dnešní děti archaismy?
Po vyčerpávajícím dnu jsou všichni příjemně unaveni a tak ani není nutný přílišný nátlak před večerkou.
Všichni jsou v pelechu už při večerce a někteří dokonce již spí. Možná je dohnala únava.
Pár informací ze zákulisí. Naši kolegové jsou velmi všestranní a neváhají své odbornosti rozšiřovat. Jeden z nich by zřejmě složil minimálně učednickou (ne-li mistrovskou) zkoušku instalatéra dokázal opravit sprchu a odborně vyjmout roli toaletního papíru z klozetové mísy. Druhý se dnes převtělil v instruktora plavání, protože jednoho z našich frekventantů učil plavat. Jak byl úspěšný teprve ukáže čas. Každopádně učíme nejen lyžování, ale i plavání. Hoch přijede domů jako lyžař i plavec.
Zítra ráno opět lyžování. Po obědě překvapení závody ve slalomu v lyžování ve Frymburku. Bude to pro všechny nový zážitek. Určitě se náramně vydaří a za pár let některý z našich lyžařů bude reprezentovat na opravdovém mistrovství.
Úterý
Noc proběhla klidně. Ducha asi v noci zlobil mráz. Teď po ránu je tady -11 stupňů. Přes mrazivé podmínky vyrazilo 11 statečných na rozcvičku. Počet se snižuje, v pondělí jich bylo 21.
Při kontrole pokojů a potravin dovezených z domova podléhajících zkáze byla objevena soukromá lékárna. Množství léků pro jednoho človíčka víc než dostatečné. Jsem rád, že rodiče věří svým dětem a důkladně je vybaví do nepohody, ale na horách odpovídáme za děti my… Pak, že v lékárnách nejsou léky. Nehledě k tomu, že pokyn zněl jasně, všechny léky zdravotnici.
Za chvíli odcházíme na snídani a pak hurá na lyže. Mráz, sluníčko a parádní svahy, to nemá chybu.
Dnes jme využili výborných lyžařských podmínek a brázdili areálem po všech sjezdovkách. U začátečníků došlo k výměně instruktora. Ujala se jich paní učitelka a chválí pana učitele Vancla jak je naučil krásně zastavovat. Takže se dnes mohli věnovat pilování oblouků. Dočkala se také největší odměny, když Míša pronesl, že lyžování je nejlepší věc na světě a mamce řekne, že chce koupit svoje lyže. A to včera stál poprvé na lyžích. Vypadá to, že do naší lyžařské rodiny přibyl další nadšený člen. Doufám, že rodiče lyžují a budou jeho pohyb na zdravém vzduchu s prkýnky na nohou dále rozvíjet.
K obědu byla frankfurtská polévka a vepřové na houbách s rýží . Jen se po jídle zaprášilo. Po dobrém výkonu chutná…
Po zkráceném poledním odpočinku odcházíme na místní atrakci Stezku korunami stromů. Jednak je nádherné počasí s úžasnými výhledy a druhak je letos prohlídka v ceně skipasu. Skupinu si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Zážitek z procházky byl umocněn adrenalinem spojený s namrzlou podložkou, ale všichni statečně dobruslili až na vrchol.
Hned ve dvě hodiny vyrážíme na lyže. Odpoledne pokračujeme v nudném lyžování v areálu. Pokračujeme v jízdě až do zavíračky. Trochu tím cucháme nervy vlekařům, protože k poslední jízdě přijíždíme v 15:55 k turniketům, ale tentokrát to zvládli s úsměvem. Po šestnácté hodině se scházíme u hotelu a sdělujeme si zážitky s parádního lyžování. Druhý lyžoden za námi.
Po lyžování následuje opět učení, dnes docela v klidu. Většina lyžařů velmi dobře pracuje. Pár rebelů se ovšem najde. Ti mají termín do večeře. Nutno říci, že jedna upomínka nestačila, je třeba na ně mírně zatlačit, ale nakonec tlaku podlehli a práci odevzdali. Možná, že to někdy v budoucnu půjde i napoprvé. Teď jsem zapojil bezbřehý pedagogický optimismus.
Po večeři hry po družstvech. První soutěž kvíz ze stezky korunami stromů. Děti překvapily, z 15 otázek zodpověděly 12 správně. Následují hádanky a živé pexeso. Nejzáhadnější hádanka ( tedy jen pro učitele…děti znaly). „Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka”. Tak co víte, co to je? Také jsme zjistili, že děti neznají pojem „žokej” mimochodem také řešení hádanky, kterou nikdo nerozluštil – Šest nohou, dvě hlavy, dva páry uší a chodí to po čtyřech. Musíte je vzít do Chuchle na koníčky.
Jedna ekonomická a energetická poznámka. Neustále bojujeme se zavíráním dveří. Někteří jsou zřejmě zvyklí na otevřený dům, protože uvést dveře po do původního zavřeného stavu, je nad jejich síly. Jeden by předpokládal, že se v domácnostech bude dbát na úspory zejména při energetické krizi. Alespoň někteří z nás na zavírání dveří velmi dbáme. Některé děti, ale asi energetická krize tolik netrápí. Což je asi dobře, možná k šetření energiemi časem dospějí.
Dovolím si jednu příhodu našeho nejmenšího lyžaře. Odpoledne byl tak natěšený na lyže a zaujatý jízdou, že při přejezdu z Lipenské na rovince kdy všichni museli bruslit, si musel dokázat, že je nejrychlejší a předjede zbytek družstva. Při mohutnému odstrkovaní, za které by se nemusela stydět ani Markéta Davidová, si si omylem zapíchl hůlku do přezky u boty. Kdyby to chtěl udělat schválně, nešlo by to, ale teď potvůrka hůlka vězí v botě a nejde vyndat. Co teď? Malý lyžař neváhá a jede po sjezdovce. Ale jeho pohyb není úplně standardní. Vypadá trochu jak Hurvínek na lyžích. Vlastně ani nevím zda Hurvínek někdy lyžoval. Zarážející je ten pohyb, když zatáhne za hůlku, zvedá se i lyže. Z dálky není důvod tohoto pohybu patrný. Jako by jej zvedala neviditelná nit. Prostě typický pohyb loutky. Z pohledu ze zdola to vypadalo dost podivně. Navíc se při příjezdu k družstvu ukázalo, že jej to děsně bavilo. Kdyby nebyl tak malý, myslel bych si, že jej inspiroval vojín z románu Hlava XXII, který pochodoval stejnou rukou i stejnou nohou. Při dojezdu k družstvu byla hůlka z přezky vysvobozena…
V devět večerka, v půl desáté je klid a snad všichni spí.
Zítra nás čeká dopolední lyžování a po obědě výlet na bazén a nákupy. Zdravíme z Lipna do údolí.
Pondělí
Hlavní zpráva dne. Máte doma všichni lyžaře. Dnes i družstvo začátečníků odpoledne zvládlo jízdu na Jezerní sjezdovce a vyjelo vlekem k hotelu. Sláva, sláva, sláva. Bravo, bravo, bravo.
Nyní však od začátku
Probouzíme se do ideálního lyžařského dne. Mrzne a snad nás čeká sluníčko. Po snídani jsou všichni velmi brzy připraveni před hotelem. Nemohou se dočkat pohybu na zdravém vzduchu. Každý dostal přidělenou permanentku a jde se na to, svahy čekají.
Je tu jedna drobná výjimka, začátečníci. Než se pustí brázdit manšestr, musí projít důkladným školením. Tentokrát je dostal na starost pan učitel Karel. Trochu s nimi bojuje, ale nic se neděje, každý začátek je těžký, jen si vzpomeňte. Ale ta odměna, když to pochopí první, pak druhý a další, neznám na horách nic tak naplňujícího. Ráno se neuměli obout, zapnout lyže a večer jsou z nich zkušení „lyžaři“. Svah sice nesjedou třicetkrát jako ti kdo to umí, ale ve středu už určitě budou brázdit svahy u Yettiho.
Pokročilejší lyžaři se postupně seznamují s areálem. Na to, že začali prázdniny je tady celkem klidno. Sjezdovky jsou parádně upraveny. Sluníčko je sice schované za mraky, ale nebojte se, určitě se jej dočkáme. Pozitivní je mírný vítr.
Po jedenácté se družstva schází u hotelu. Čeká nás oběd, který je v plánu v 11:30. K obědu je výborné kuřecí na paprice s těstovinami. Lyžaři si šmakují, u přidání byla fronta a personál sklízí od človíčků pochvaly. Následuje polední klid, v některých pokojích spíše neklid. Čekání na odpolední lyžování je neuvěřitelně dlouhé, ale děti odpočívat se musí…
Jirka chválí své červené družstvo. Kosnatuje, že je z lyžařů nadšený. Jsou velmi šikovní a hezky se díky pěkným podmínkám rozjezdili. Pouze drobná vada na kráse, Někteří neví kde je levá a pravá strana. To je u čtvrťáků trochu zarážející. Před nástupem na sedačku byli poučeni, že tentokrát vystoupí vlevo směrem Llipenské sjezdovce. Ale díky svému handicapu u dvou sedaček vznikla valná hromada, dva se vydali správně do leva, dva pro změnu vpravo. Vznikl chumel a chvíli to trvalo než se rozmotal. Až po chvíli Jirka pochopil v čem byl problém. Naštěstí v areálu je málo lidí, lyžaři se hbitě přeskupili a tak nebylo ani třeba lanovku zastavit. Obsluha se jen lehce usmála, zranění žádné. Ani škody na majetku nevznikly.
Odpoledne, tak jak jsem oznámil již v úvodu všichni vyjeli lanovkou. Družstvo tučňáků, medvědů a lachtanů si dalo okružní jízdu areálem a vyzkoušeli všechny sjezdovky i lanovky. Někteří vzorní a nebojácní projeli dokonce i skikrosovou dráhu. To byla paráda. Snad tom budeme moci i zítra.
Máme za sebou první den lyžování. Terén i děti byly skvělé. Snad se nám to nezkazí. Už se všichni těšíme na zítřek.
Po lyžovačce jsme usedli k učení nebo mučení? Máme tady skupinku, která nepochopila význam slov ticho a klid. To se mi zdá trochu podivné v deseti letech nerozumět. Takže za odměnu, ti nechápající, pokračovali ve školní práci i po večeři…
K večeři bylo rizoto. Následuje společenský večer plný her – Na vraha ( mrkaná), Kdo jsem? a tradiční elektrika. Nyní příprava ke spánku. Pozor, objevili se tady DUCHOVÉ. Protože věci v pokojích se sami přemisťují, mizí a znovu objevují, taky dveře se sami otvírají… Takže čekáme kdy začne první lyžař levitovat.
Neděle
Již u snídaně první telefonát, jedna z účastnic má zdravotní problémy. Povolávám náhradníka, má zájem a pojede. Druhý telefonát v autě cestou do školy. Druhý účastník má teplotu. Po příjezdu do školy oslovuji náhradnici. Tentokrát je to šibeniční termín, do odjezdu zbývá zhruba hodina. Nakonec i tato slečna odjíždí. Stačili zabalit a před jedenáctou přichází k autobusu. Děkuji rodičům náhradníků za rychlou přípravu a dětem přeji úspěšný kurz. Snad rodiče zabalili všechno.
Krátce po desáté se ke škole blíží první účastníci kurzu. Odbavení probíhá bez problémů. V plánovaný čas přijíždí autobus. Jirka se Zbyňkem nakládají zavazadla, Martin se Sašou se ujali lyží. Nedočkaví lyžaři vytváří frontu u dveří. Budete muset děti ještě chvíli počkat, taky rodiče vypadají nedočkavě. Ti sice nejedou, ale zřejmě obava, že by jejich zlatíčka neodjela, je udržuje v napětí. Ve slušném čase naloženo. Už to zdržuje jen ředitel, zapomněl předat seznam od paní doktorky. Seznam předán, děti naloženy, v 10:55 koráb odjíždí.
Děkuji rodičům za dochvilnost, už dlouho jsme neodjeli na čas.
Cesta probíhá v poklidu. Obvyklá zastávka na MOLce v Budějovicích. Jako vždy první vyráží nejen na toaletu, ale také na nákup. Dnes to vyhrála kofola. Měli bychom požádat rodinu Samarasů, vlastníky Kofoly, o množstevní slevu. Proč tento nápoj vyhrál, to neřešte, první nakoupí, ostatní se přidají. Prostě stádní efekt. Doufejme, že jste děti naučili hospodařit a oni kapesné neutratili už na benzince.
V Českém Krumlově vyvolávají někteří hysterici paniku, není tady sníh… Ujedou dalších 25 km a ve Frymburku jsou k vidění první běžkaři. Sláva, sláva, bude se lyžovat. Asi netuší, že na Lipně v areálu hlásí metr sněhu… Čeká nás však jiné nebezpečí, sjízdnost silnice k hotelu. Pojedeme až na horu nebo budeme šlapat pěšky? To je hlavní otázka dne. V pátek předpovídali nových 60 cm o víkendu na Šumavě, naštěstí tady se tato předpověď nenaplnila. Jedeme až k hotelu. Děkujeme panu řidiči za bezpečnou jízdu až na vrchol.
Vykládáme, rozdělujeme se na pokoje. Stěhujeme batožinu. Vše se podařilo, všichni bydlí a vybavení je na pokojích.
V 15:15 odcházíme na první lyžování. Další podrobnosti snad večer. Fotogalerie zítra.
Při odchodu na svah se ukazuje, že jeden šikula nemá hůlky. Píšeme, upozorňujeme, přesto někdo systémem proklouzne. Běžně někteří z malých lyžařů lyžují bez hůlek, ale to za sebou mají individuální pomoc. Při jízdě v družstvu je to trochu obtížnější. Popotlačit nebo zvednout najednou 8 – 12 lyžařů to náš instruktor nezvládne. Děkuji všem ostatním, kteří se drželi pokynů.
Při rozřazování nastaly dva extrémy a mezi nimi se pohybovala slušná většina. Tak nejprve k té první, velmi sebevědomé, ale ne úplně ovládající kouzelná prkýnka. Pracovně jim říkáme „šusaři“. Stáli na lyžích, podle jejich názoru výborně lyžují, ale neumí zastavit. Na kopečku zaujmou sjezdařský postoj a vyrazí. Po pár chvilkách je zřejmé, že přecenili své síly. Instruktoři jsou připraveni. Nacvičenými rychlými pohyby je skolí k zemi. Pokud by nebyl tento suverén uloven skončil by určitě v nedalekém lese. Druhou skupinu, vlastně dnes se jednalo pouze o jednotlivce tvoří výborný lyžař, který neposlouchá pokyny. Vyrazí, na sněhu maluje nádherné oblouky, už teď je jasné, že jej zřejmě nemáme co naučit. I Petra Vlhová by mohla závidět ten ladný carvingový oblouk. Ale drobná chybička se vloudila. Tak se do toho položil, že jeho jízda končí asi o 200 metrů dále než bylo třeba, naštěstí je ještě v dohledu instruktorů. Stoupá rychle svahem, vypadá jako zkušený skialpinista. Než se na vrchol dostanou unavení začátečníci, on už jede druhé kolo. Máme rozděleno. Ještě vám musím sdělit to nejdůležitější lyžařské podmínky na Lipně jsou top i na konci dne, takže zítra již budou všichni na top lyžařské úrovni.
Vracíme se do hotelu. Na chodbě krátké rychlé pokyny k dalšímu programu. Taky dojde na rozdávání nalezených rukavic, vaku a několika dalších propriet. Jirka je překvapen, vše patří pouze jednomu borci Dokonce si jej už zapamatoval dle jména. Borce snad do konce týdne vycvičíme a on se naučí pečovat o své věci. Tatínek, maminka, dědeček, babička tady nejsou milý hochu…
Po dalším seznamování s hotelem následuje večeře. Dnes špagetová smršť. Hladovci spásli všechny zásoby. Kuchař dostal od dětí velkou pochvalu. Majitel se jen zapýřil.
Po večeři následuje seznamovací kolečko, poučení o bezpečnosti, seznámení s programem kurzu. Na závěr probíhají hry z nichž jedna je také testem bystrosti Križom-nekrižom…. Posledním 11 „bystroňům“ jsme museli tajemství prozradit, protože by jinak nestihli večerku.
Ve 21.30 je na hotelu je absolutní klid. Ale nebylo to jednoduché v některých pokojích byla i výstraha, zítřejším zabalením a odjezdem domů. Při kontrole pokojů, byl instruktor po otevření dveří zasažen pantoflí mezi oči. Dozvěděl se, že nebyl cílem útoku, ale předmětem předpokládaného zásahu byl lyžař na druhé straně pokoje. Chvíli uvažoval o tom, co jej víc naštvalo, zda to, že se hází po večerce pantoflemi nebo to, že dotyčný je neschopný se na dva metry trefit… Tentokrát stačilo mírně se zvýšit hlas.
Po večerce si instruktoři rozlosovali družstva. A zítra hurá na lyže. Předpověď je takřka ideální. Ráno ještě zapůjčíme lyžařské hole. Dobrou noc.
