„Antonín Dvořák je jedním z těch velikánů našich dějin, který nám ukázal cestu a
způsob, jak se můžeme nejlépe včlenit do širokých světových souvislostí tím, že jsme
dobře sami sebou, že děláme dobře vlastní práci. On sám vstoupil do světového
povědomí nikoli tím, že vykřikoval do světa své jméno a ukazoval na sebe prstem, ale
obsahem svého bytí, svou prací, svými výkony, druhem své duchovnosti.“
Václav Havel
Dne 16.1. 2023 jsme vyrazili s 6.C do Rudolfina. Nebyl to klasický koncert, ale úniková
hra. Sehnat vstupenky nebylo jednoduché, proto jsme s vděčností přijali nabídku
uvolněného termínu.
A o co šlo?
Úniková hra, ve které vás nikdo nikam nezamkne. Naopak! – Badatelským týmům se
otevřely krásné a běžné veřejnosti nedostupné prostory pražského Rudolfina, ve kterých
děti prostřednictvím akčních úkolů získávaly poznatky o životě Antonína Dvořáka.
Zachraňovaly například slavný rukopis Dvořákovy Novosvětské.
Pokud byly v pátrání úspěšné, mohly si za odměnu vyslechnout výsledky svého snažení
v rámci vystoupení Rudolphin Ensemble Prague.
Účastníci se na počátku hry ocitli v alternativní současnosti, ve které Antonín Dvořák
není slavným skladatelem. Pomocí časové brány se pak dostali do 19. století a vlastním
bádáním, řešením všemožných úkolů a šifer poznávali život našeho velikána. Cílem hry
bylo nalezení vybraných částí slavného rukopisu Novosvětské symfonie.
Dílo, které jednotlivé badatelské týmy nalezly, zaznělo po návratu do současnosti
v rámci krátkého komentovaného vystoupení v podání filharmonického smyčcového
kvinteta.
Dle reakcí dětí si myslím, že se výlet velmi vydařil, a budeme se těšit na nějaké příští
opětovné setkání.
Andrea Frašová, učitelka hudební výchovy
Andrea Slepičková, třídní učitelka
Zde pár postřehů od dětí:
Výlet se mi hodně líbil, protože byl spojený s dějepisem a ještě víc s hudební výchovou.
Zaujala mě ta hudba, kterou hráli.
Nejvíc bylo, jak jsme šli jakoby do stroje času. Úkoly byly taky dobré, některé byly trochu
těžké, ale jinak velice dobré.
Líbil se mi malý koncert, který byl na konci.
V Rudolfinu jsem zjistil, že týmová práce je velmi důležitá.
Líbilo se mi, že při únikovce jsme museli zapojit hlavu a neplácat kraviny. Byl to můj
první koncert. A bylo to moc hezky promyšlené.
Bylo to velice poučné a zajímavé. Jsem ráda, že jsme splnili všechny úkoly a našli noty,
abychom si mohli poslechnout krásné strunové nástroje.
Naučil jsem se: chová holuby
A jako vždy, nejlepší na konec☺
A nakonec byla pěkná pojnta, že jsme vlezli do minulosti a díky fotce zpátky do
budoucnosti.
