Dne 11. října 2024 jsme se s radostí stali součástí edukačního koncertu iFilharmonie v Dvořákově síni pražského Rudolfina.
Fiktivní aplikace, která ovládá orchestr živých hráčů a demonstruje vtipnou formou, s jakým pestrým nastavením si u něj můžeme pohrát. Na obrovské obrazovce se zhmotnila ona aplikace.
Vlastně se jednalo o autorský koncert ze samých světových premiér. Úžasná kompoziční práce, vynikající hudba i hra na hudební nástroje. Parádní dirigent Jan Sedláček, který dokázal za pár zkoušek nacvičit s orchestrem velké množství úryvků skladeb a přirozeně vplul do role a poradil si i s klikem ve sluchátkách. Orchestr se skládal z mladých hráčů, kteří byli součástí programu, měli skvělé nápady a s vychytávkami se přidali i zvukaři a osvětlovači.
Obrovské poděkování a respekt patří vynikajícímu Jakubu Kubovi Kacarovi, který to celé vymyslel, moderoval a celé to dal dohromady! Aby to celé vzniklo, chtělo to velkou dávku odvahy! Děkujeme moc celému týmu za úžasnou synergii kreativity! Dle reakcí dětí jsem velice ráda, že děti pochopily, že sebelepší aplikace nikdy nemůže nahradit živé hraní.
Andrea Frašová, Kateřina Holubová, Lenka Záhorová a žáci 7. ročníků
A zde již z postřehů našich sedmáků:
Mně se hrozně líbily ty památky a líbil se mi ten hip -hop, jak tak zpíval ten pán. Hodně mě zaujal ten program. Přijde mi, že ten orchestr hrál dokonale. Líbilo se mi to, bylo to krásně zpracované, srozumitelné. Strašně obdivuju, že ti, co hráli, neměli trému, protože já bych měla extremní.
Moc se mi líbil interiér Rudolfína, jen škoda, že nám to trochu zkazil déšť po cestě a že jsme se nemohli kouknout na trh. Viděl jsem spoustu památek, o kterých jsem ani netušil, že existují.
Fakt se mi to moc líbilo a všem se to fakt povedlo. I panu dirigentovi. Je hustý, jak všichni dokážou hrát všechno. A celý ten orchestr je hezký a že každý jeden člen filharmonie se dokáže podle toho dirigenta řídit a že se jim to nesleje a že se v tom neztratí. Ale stále nechápu, jak to můžou zvládat. Ty pokyny dirigenta a tak. Bylo to i zábavné a prostě úžasné.
Líbilo se mi, jak Seikilovu píseň přehrávali v různých stylech. Cena byla více než přijatelná. Cesta vlakem nebyla nudná.
Užila jsem si hru a moderní nápad. Nebylo to, jak jsem si původně myslela. Přidala bych tam více českých, protože je to česká filharmonie, ale nápad je to skvělý. Klidně bych tam šla ještě stokrát.
Jediné, co se nevydařilo, bylo počasí. Líbil se rap a romantismus. Trošku mě naštvalo, že ta aplikace, kterou nám tam ukazoval, neexistuje. Určitě bych někam šla na podobné představení.
Bohužel to bylo moc krátké. Skupina hrála fantasticky. Měli jsme dobrá místa skoro u pódia.
Líbilo se mi i to, jak vybírali ty žáky. Doporučil bych to všem třídám. Bavilo mě na tom, jak ukázali rozdíl mezi písní umělé inteligence a naživo.
Byla tam dobrá atmosféra, velké hezké lustry a hezká okna. Záchody měly čisté, hezky voňavé a zdobené mramorem. A ti dirigenti můžou být dva. Jsem ráda, že nám učitelé poskytli tak skvělý výlet hned na začátku školního roku. Pochopila jsem, že živá hudba je vždycky lepší než hudba vytvořená AI.
A nejhezčí dle našeho názoru nakonec: Moc ráda bych se tam ještě někdy podívala a snad se někdy i postavím na to pódium. 😊
