Den třetí
Probudili jsme se do deštivého rána. Dnes si i chlapci z protějšího pokoje nechali ptačí koncert ujít a spali jako dudci. Opět nás čekala bohatá snídaně, po níž jsme ale tentokrát nemohli vyrazit na procházku, poněvadž stále vydatně pršelo.
Každá třída si tedy v hotelu našla prostor, v němž se věnovala různým aktivitám – společenským hrám, malování triček, nácviku školní akademie. Přesto dopolední pohyb nechyběl. Zájemci si totiž mohli zaplavat ve vnitřním hotelovém bazénu. Kdo neměl plavky, mohl použít spodní prádlo. Příjemně unavení a rozesmátí koupači se opět vrátili ke svým třídám. Před polednem vysvitlo sluníčko, takže 6.C vyrazila také na chvíli ven.
Hurá! Odpoledne bez deště, vzhůru ven! Děti měly možnost v sobě objevit obchodnického ducha. V prostoru venkovního areálu si obchodníci otevřeli svá hokynářství a čile se rozjel obchod legální i ilegální. Prodávalo se všechno možné – od podkov přes nové paruky až po dostavník. Počáteční vklad činil 100 dolarů, ti nejúspěšnější získali téměř 70 tisíc. Vypadá to, že nám konečně roste generace, která pozvedne českou ekonomiku.
Večeře v podobě tradiční svíčkové měla obrovský úspěch. Posledním překvapením dnešního dne byla noční hra, kterou děti s napětím očekávaly a jež měla rovněž velký úspěch. A co zítra? Diskotéka? Táborák?
Den druhý
Včera jsme zapomněli uvést, že některé děti s sebou měly zabalené plyšáky a polštářky různých tvarů i velikostí, ale zapomněly sbalit např. kartáčky. Naštěstí v hotelu jsou na to zvyklí a kartáčky si ještě před večerkou stihli zapomnětlivci dokoupit.
Do krásného horského svítání nás probudil v 5.20h protější chlapecký pokoj, zřejmě jeho obyvatelé nechtěli přijít o ranní ptačí koncert, bohužel ho komentovali příliš hlasitě. Ostatní vydrželi téměř do půl osmé, kdy byl skutečný, plánovaný budíček.
Po královské snídani (na výběr byla krupicová kaše, palačinky, jogurt se sypáním všeho druhu, domácí koláč, sýry, salámy, vajíčka…..prostě snad všechno, co si dovedete ke snídani představit) jsme se odkulili od stolů a vydali se dobýt vrchol Žalý. Příjemně nás překvapilo, že ačkoli cedule na rozhledně hlásily zavřeno, objevil se zčistajasna hodný pan správce a otevřel nám. Takže byla i panorámata.
Rozhodli jsme se najít i poslední zbytky sněhu na horní stanici lanovky a využít je ke koulovačce. Potom už okruhem po červené hurá na oběd (kuřecí vývar a zapečené brambory).
Při poledním klidu vznesl jeden účastník dotaz „Kde jsou ti inspektoři ?“ (myslel samozřejmě instruktoři), pravděpodobně v něm zanechala nedávná návštěva ČŠI ve škole dojem.
Nyní (odpoledne) jsme opět na divokém západě a hemží se to tu bizony, kulky (papírové koule)lítají a lov vrcholí.
Den první
Sraz před školou byl sice stanoven na 8.15h, ale někteří nedočkavci brouzdali před hlavním vchodem už v 7.40. Buď se tak těšili, nebo si prostě nezapamatovali instrukce. Každopádně nikdo nedorazil pozdě a po nalodění do busů jsme mohli vyrazit. Po cestě jsme zastavili na nevelké čerpací stanici nejmenované firmy a evidentně jsme způsobili zdejší obsluze téměř infarkt, protože tak hojnou návštěvu rozhodně nečekali (dva autobusy tu zřejmě ještě nikdy nezastavily). Nakonec všichni zaměstnanci náš nálet přežili a vydržela i nepříliš početná sociální zařízení. Následovala vyhlídková jízda kolem Českého ráje – zahlédli jsme Humprecht i Trosky a hurá za siluetou Krkonoš.
Na místo jsme dorazili bez další zastávky a následovalo ubytování. Překvapily nás poměrně luxusní pokoje, doufáme, že je budeme moci předat v luxusním stavu i na konci pobytu. V poledne jsme si pochutnali na boloňských špagetách a hráškovém krému. Po krátkém poledním klidu se děti rozdělily do skupin – osad. Proběhly seznamovací hry, svačina a úspěšná hra „zajíci a díry“. Někteří neúspěšní hráči budou muset zítra na snídani dorazit v oblečení naruby. K večeři bramborové knedlíčky, zelí a vrabci.
Po večeři jsme se ocitli na divokém západě v Saryanatownu a přimotali jsme se k místní potyčce v salonu. Dozvěděli jsme se, že nás považují za tuláky a musíme k šerifovi a městské radě pro občanku a další náležitosti. Získali jsme také první dolary, jež někteří vzápětí zase ztratili, poněvadž neměli uklizeno nebo něco ztratili.
Večerka byla stanovena na 22 h, ale v tuto chvíli (tj. 23.15) musíme stále ještě některé osadníky krotit. Snad zítra bude líp a ponechají nám dětičky větší prostor pro spánek….
