Na snídaně našich žáků jsme se zaměřili v rámci distanční výuky výtvarné výchovy. Tématem byl tradiční, na první pohled by se mohlo zdát, že nudný, výtvarný žánr – zátiší. Nejednalo se ale o kresbu stejného džbánu, drapérie a mísy s ovocem z třiceti různých pohledů. Zkusili jsme se na zátiší podívat skrze hledáček fotoaparátu nebo mobilu a každý z našich sedmáků dostal za úkol vytvořit fotografii své snídaně. Úkolem bylo hýčkat se, připravit si snídani přímo královskou, vybrat dobroty zajímavé na pohled, okaté nádobí, barevný hrnek, hezký ubrus. Naaranžovat snídani na stůl tak, aby vše bylo pohromadě a hezky k sobě ladilo. Součástí mohla samozřejmě být květina, oblíbená kniha, mísa s ovocem nebo i něco netradičního, co udělá z obyčejného zátiší něco výjimečného a osobitého. Neméně důležitou součástí úkolu bylo snídani dobře vyfotit, hlídat si světlo, nefotit zbytečnosti v pozadí, zvolit správný úhel pohledu, vnímat fotku jako umělecké dílo. Každý měl k fotce připojit i výstižný název, což se pro mnohé „umělce“ ukázalo býti oříškem.
Tváří v tvář už jsme naše žáky neviděli několik měsíců, myslíme na ně a chybí nám, bylo proto nečekaně velice milé nakouknout k jejich jídelním stolům a vědět, že na jídle se většina z nich nešidí. Někteří úkol zpracovali opravdu pečlivě, věřím, že si jej dokonce i užili. Vnímám to jako poslání výtvarné výchovy i v této době – vymanit se z rutiny, rozhlédnout se kolem sebe, vnímat věci nově, odreagovat se něčím, čímž se zároveň něco naučíme.
Skutečně královské snídaně si můžete prohlédnout na fotkách.
Martina Iblová
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.